Mezinárodní konference AddictCZSK v Bratislavě nabídla platformu k výměně zkušeností a diskusi o moderních strategiích a přístupech v oblasti závislostí a duševního zdraví. Experti z České republiky, Slovenska a řady dalších evropských států společně diskutovali o nejnovějších trendech v oblasti výzkumu, prevence a regulace. Program konference obsahoval čtyři diskuzní panely a více než 20 mezinárodních řečníků. Konferenci organizovali think-tank Racionální politiky závislostí, Občanské sdružení Prima a Harm Reduction Akademie. Nad konferencí AddictCZSK převzalo záštitu slovenské Ministerstvo zdravotnictví.
Duševní zdraví jako jedno z aktuálních klíčových témat v Evropě
Evropská unie čelí narůstající krizi v oblasti duševního zdraví, kterou ještě zhoršila pandemie covidu-19 a současné geopolitické problémy. „V roce 2023 mělo 46 procent Evropanů zkušenost s emočními nebo psychosociálními problémy, což výrazně zatěžuje zdravotní systémy členských zemí. Evropská komise proto loni v červnu představila komplexní strategii pro duševní zdraví, která reaguje na tyto rostoucí výzvy. Česká republika se řadí mezi evropské lídry v této oblasti a během svého předsednictví v Radě EU vrátila téma duševního zdraví na vrchol unijní agendy,“ zdůrazňuje bývalý český europoslanec Mgr. Mikuláš Peksa, Ph.D., který se problematice duševního zdraví dlouhodobě věnuje.
Odborníci upozorňují na propojení mezi závislostmi a duševním zdravím
Výzkumy potvrzují úzké spojení mezi závislostmi a duševním zdravím. Podle Souhrnné zprávy o závislostech v ČR 2023 trpí více než 50 % osob se závislostí současně duševní poruchou, nejčastěji úzkostmi či depresemi. Podobné dopady vykazují i problémy s hazardními hrami. Podle Evropské zprávy o drogách 2023 trpí 70 % osob s problémy s hazardem úzkostně-depresivními poruchami, 46 % má sebevražedné myšlenky a 14 % se pokusilo o sebevraždu.
Zároveň je v České republice i na Slovensku na velmi na vysoké úrovni spotřeba alkoholu. Roční spotřeba v Česku dosahuje v průměru 10 litrů čistého etanolu na osobu, což odpovídá přibližně 22 gramům denně na jednoho obyvatele, včetně dětí a seniorů. Denně pije alkohol 6 až 10 % dospělé populace, přičemž muži tvoří většinu denních konzumentů. Na Slovensku vykazuje situace podobné trendy. Podle Národního centra zdravotnických informací trpí závislostí na alkoholu více než 20 000 osob ročně, což tvoří přibližně 76 % ze všech případů závislostí diagnostikovaných v psychiatrických ambulancích. Právě nadměrná konzumace alkoholu v ČR i na Slovensku přispívá k významnému riziku vzniku duševních poruch, včetně deprese a úzkostí.
Evropa potřebuje koherentní a racionální přístup
Podle expertů Evropa jednoznačně potřebuje renesanci zastaralého regulačního rámce pro návykové látky: „Evropská unie stále přistupuje k regulaci návykových látek nesourodě. Alkohol, který má vysoký návykový potenciál a značná zdravotní rizika, je široce dostupný a v zásadě nedostatečně regulovaný. Naopak neléčebné užívání jiných psychoaktivních látek je zakázáno a uživatelé jiných psychoaktivních látek čelí přísným trestním postihům. Tento nepoměr neodráží skutečná rizika jednotlivých produktů, podkopává důvěru ve stávající regulace a prohibicí posilovaný nelegální trh podkopává právní stát. EU by měla přijmout moderní přístup založený na minimalizaci škod s přihlédnutím k relativní rizikovosti látek. Nový regulační rámec pro tzv. psychomodulační látky může být z tohoto pohledu vzorem pro celou EU,“ vysvětluje doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., vedoucí vědeckého oddělení think tanku Racionální politiky závislostí a zastupující člen správní rady Agentury Evropské unie pro drogy (EUDA) za Evropský parlament.
Česko i Slovensko mají s vědecky podloženou regulací zkušenost
Český parlament nedávno schválil takzvaný „psychomodulační zákon“, který podporuje zodpovědný přístup k novým psychoaktivním látkám a je odborníky vnímán jako příklad dobré praxe. Zákon zavádí nové kategorie látek a stanovuje přísné podmínky pro jejich prodej a kontrolu, čímž se vyhýbá prohibičnímu režimu. Látky jako HHC nebo kratom mohou být prodávány pouze ve specializovaných prodejnách, kde je přísně kontrolován obsah účinných látek. Prodej nezletilým je zakázán a u prodeje na dálku je vyžadováno ověření věku kupujícího. Tento legální rámec snižuje veřejnozdravotní rizika a omezuje dostupnost těchto látek pro mladistvé.
Česko však není inovativní pouze v oblasti dosud neregulovaných substancí. Již bývalá česká vláda přistoupila k regulaci nikotinových sáčků s cílem napodobit tzv. švédskou zkušenost. Nejnižší míra prevalence kouření mezi státy EU je právě ve Švédsku, a to kvůli dostupnosti méně škodlivých alternativ. Podle předsedy správní rady think tanku Racionální politiky závislostí Mgr. Jindřicha Vobořila, Pg.Dip., je tento případ střípkem v mozaice vědecky podloženého přístupu, který přináší své ovoce, a říká: „Česká republika zavedla jednotnou politiku pro legální i nelegální závislosti, která umožňuje lépe chápat a omezovat jejich společenské dopady. Tento přístup přináší konkrétní výsledky. Podle letošní studie Eurobarometr poklesla v pouhých čtyřech letech prevalence kouření o 7 procent. Ukazuje se, že vědecky podložené politiky mají měřitelný dopad na veřejné zdraví a kvalitu života.“
Mgr. Jindřich Vobořil, Pg.Dip., k tomu dodává: „Politiky ideologicky zaměřené pouze na abstinenci, jako jediné řešení se nikdy neukázaly jako úspěšné. Přístup tzv. harm reduction politiky, tedy politika zaměřená na snižování škod a rizik, kde abstinence jednou ze součástí, je naopak jediné a racionální východisko, efektivní a ověřené jasnými výstupy.“
V oblasti tabákových alternativ Česká republika a Slovensko částečně sdílí společnou vizi moderní a cílené regulace, která chrání zranitelné skupiny, ale zároveň nabízí dospělým uživatelům méně škodlivé alternativy. I Slovensko aktivně přistoupilo k smysluplné regulaci nikotinových sáčků ve stopách České republiky. Zároveň ale ve slovenské Národní radě probíhá debata o regulaci nikotinových výrobků.
Novela zákona o výrobě, označování a prodeji tabákových výrobků, si klade za cíl ochranu nezletilých, přičemž navrhuje plošný zákaz elektronických cigaret, nikotinových sáčků a všech dalších nikotinových výrobků se všemi příchutěmi mimo tabáku, máty a mentolu. Podle prof. MUDr. Ernest Gromana jsou však: „Příchutě klíčové pro to, aby dospělí kuřáci měli k dispozici atraktivní a méně škodlivé alternativy ke klasickým cigaretám. Ochrany nezletilých lze pak efektivně dosáhnout regulací obalů a zákazem specifických příchutí, které například evokují cukrovinky či nápoje.“
Experti se shodli na nezbytnosti podpory harm reduction
Přístup snižování rizik, kam patří mimo jiné podpora méně škodlivých alternativ, programy krátkých intervencí či substituční léčba, se ukazují jako nejúčinnější nástroje při zvládání dopadů závislostí: „Harm reduction nejen chrání zdraví uživatelů, ale také přinášejí významné úspory v oblasti veřejného zdravotnictví. Jsou klíčem k moderní politice v oblasti závislostního chování a opírají se o vědecké důkazy,“ říká PhDr. Ladislav Csémy, prezident Harm Reduction Akademie a psycholog působící v programu výzkumu závislostí v Národním ústavu duševního zdraví.
Podle Mgr. Sabíny Lužica Brédové z občanského sdružení PRIMA má však Slovensko v oblasti harm reduction před sebou, ve srovnání s jinými státy před sebou, ještě dlouhou cestu a říká: „Příkladem může být Česká republika, Portugalsko, Dánsko nebo Švýcarsko. Testovací místnosti, testování drog nebo dostupnější substituční léčba a distribuce naloxonu jsou metody harm reduction, které jsou na základě vědeckých poznatků a příkladů dobré praxe ze zahraničí naprostým základem, pokud chceme snižovat zdravotní a sociální rizika spojená s užíváním drog, bojovat proti stigmatizaci a plnit naše závazky v oblasti ochrany lidských práv.“
AddictCZSK: Spojení národních a evropských snah
Na konferenci AddictCZSK, kterou zaštítilo Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky, se sešli politici, zástupci Agentury Evropské unie pro drogy, národní autority, vědci a výzkumníci. Ti diskutovali o pokroku v prevenci a léčbě závislostí, stejně jako o nových poznatcích z oblasti výzkumu duševního zdraví.
Tato konference navazuje na loňskou bruselskou konferenci AddictEU, která se stala klíčovou platformou pro řešení problematiky závislostí na evropské úrovni. AddictCZSK zároveň přichází pouhý měsíc po prestižní akci Lisbon Addictions 2024, kde think tank Racionální politiky závislostí uspořádal odborný kulatý stůl za účasti politiků, expertů a ekonomů, aby diskutovali o efektivních přístupech k regulaci závislostí.
Pro think tank Racionální politiky závislostí jde již o třetí významnou zahraniční konferenci. Po Bruselu a Lisabonu přineslo své aktivity do Bratislavy, čímž potvrzuje své globální ambice a zdůrazňuje zásadní propojení mezi problematikou závislostí a duševním zdravím.