Spotřebitelé často uvádějí, že rozumějí varovným nápisům na obalech tabákových výrobků. Přesto mají problém správně odhadnout jejich skutečnou rizikovost. To ukázala studie, kterou na mezinárodní konferenci AddictCZSK v Bratislavě představil Ing. Michael Fanta, Ph.D., hlavní analytik Centra pro ekonomické a tržní analýzy a akademický pracovník Anglo-American University v Praze. Společně s odborníky RNDr. Ladislavem Kážmérem, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví a MUDr. Kamilou Zvolskou, Ph.D. z Centra pro závislé na tabáku při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, diskutovali o vnímání rizik legálních drog, jejich regulaci a dopadu na veřejné zdraví.
Spotřebitelé nerozumí skutečné škodlivosti produktů
Michael Fanta na konferenci představil výzkum, který analyzoval vnímání rizikovosti různých tabákových výrobků mezi studenty. Ti měli za úkol seřadit produkty – klasické cigarety, zahřívaný tabák, elektronické cigarety a nikotinové sáčky – podle jejich škodlivosti. Nejprve produkty hodnotili bez vizuálního kontaktu, poté měli k dispozici jejich obaly.
„Pomocí speciálních brýlí jsme sledovali, na co se studenti při prohlížení obalů soustředili. U elektronických cigaret upoutaly nejvíce pozornost informace o příchutích, zatímco varování na obalech zůstala téměř nepovšimnuta. Podobně u zahřívaného tabáku byla pozornost zaměřena spíše na logo než na zdravotní varování. Největší dopad měly varovné obrázky na obalech klasických cigaret,“ vysvětlil Fanta.
Výsledky ukázaly, že studenti mají problém správně vyhodnotit rizikovost jednotlivých produktů. Před vizuálním hodnocením označilo cigarety za nejškodlivější 64 z 105 respondentů. Po prohlédnutí obalů toto číslo vzrostlo jen nepatrně na 66 osob. „Ačkoliv si myslí, že varovným upozorněním rozumí, nejsou schopni produkty správně seřadit podle rizika. To znamená, že by se měla zlepšit komunikace ohledně rozdílů v rizikovosti tabákových výrobků,“ zdůraznil Fanta.
Trh stále ovládají klasické cigarety
Přestože se stále více diskutuje o méně škodlivých alternativách kouření, klasické cigarety nadále dominují trhu. MUDr. Kamila Zvolská, Ph.D. upozornila, že Česká republika patří mezi země s vysokým podílem kuřáků – přibližně třetina populace kouří.
„Ve světě existují státy, které přijaly systematická opatření a jejich cílem je snížit počet kuřáků pod pět procent. V Česku je ale situace stále alarmující – kardiovaskulární úmrtnost, spojená s kouřením, je dvakrát vyšší než v zemích, kde je podíl kuřáků nižší,“ uvedla Zvolská.
Kouření je podle ní hlavním preventabilním rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění u mladších a středně starých lidí. Tři čtvrtiny pacientů do 35 let, kteří přicházejí do nemocnice s infarktem, jsou kuřáci. „Průměrně prodělají svůj první infarkt o 10 let dříve než nekuřáci a umírají v průměru o 10 let dříve. Riziko navíc představuje i pasivní kouření, které je téměř stejně škodlivé,“ dodala.
Centrum pro závislých na tabáku, III. interní klinika – Klinika endokrinologie a metabolizmu, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Ing. Michael Fanta, Ph.D., hlavní analytik, Centrum ekonomických a tržních analýz
Co se týče alternativ, stále se jedná o produkty obsahující nikotin nebo tabák. „Výrobky s tabákem jsou škodlivější než nikotinové alternativy, protože obsahují více toxických látek,“ upozornila. Zvolská zmínila i švédský snus, tedy nikotinové sáčky, které podle některých dat pomáhají kuřákům přestat kouřit.
„Marketing vytváří dojem, že elektronické cigarety a zahřívaný tabák jsou obdobné produkty se sníženým rizikem oproti klasickým cigaretám. Přitom mezi nimi existuje zásadní rozdíl – elektronické cigarety neobsahují tabák, jen zahřívají kapalinu a vytvářejí aerosol. Oproti tomu zahřívaný tabák má rizika téměř srovnatelná s běžnými cigaretami,“ vysvětlila.
Alkohol a sociální faktory úmrtnosti
RNDr. Ladislav Kážmér, Ph.D. se ve svém vystoupení zaměřil na dopady konzumace alkoholu na veřejné zdraví. Připomněl, že Evropa je regionem s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě. Česká republika a Slovensko patří mezi země s nejvyšší konzumací alkoholu v EU.
„V České republice činí podíl úmrtí způsobených alkoholem 6 procent všech úmrtí – u mužů je to až 9 procent, u žen přibližně 3 procenta. Mezi hlavní příčiny patří onemocnění jater, ale i další zdravotní komplikace spojené s nadměrným pitím,“ uvedl Kážmér.
Podle něj existuje jasná souvislost mezi konzumací alkoholu a sociálními faktory, jako je nezaměstnanost a úroveň vzdělání. „Rizikové jsou zejména regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti, například Moravskoslezský kraj, kde je úmrtnost související s alkoholem mnohem vyšší než v jiných oblastech,“ upozornil.
Dlouhodobé statistiky ukazují, že lidé hospitalizovaní kvůli problémům s alkoholem žijí o 20 až 25 let kratší život než běžná populace. „Pokud je hospitalizován muž ve věku 20 let kvůli závislosti na alkoholu, jeho očekávaná délka života je o 25 až 27 let nižší než u průměrného občana,“ dodal.