V říjnu 2021 proběhl seminář s názvem „Omezování závislosti na cigaretách a prevence rakoviny v českém i evropském kontextu“, který se zabýval problematikou kouření a jeho dopadů na veřejné zdraví. Tento seminář uspořádala naše organizace – Harm Reduction Academy (HRA). Diskuse byla vyvolána znepokojením nad vysokou mírou kouření v České republice, kde přibližně 1,4 milionu lidí denně kouří.
Panelová diskuse se soustředila na hodnocení dopadů kouření na zdraví veřejnosti v ČR a na existující řešení pro snížení závislosti na cigaretách. Zvláštní pozornost byla věnována implementaci evropského plánu boje proti rakovině, který zahrnuje opatření ke snížení počtu kuřáků a prevence onkologických onemocnění.
Statistiky ukazují, že v roce 2020 kouřilo 23 % dospělých v ČR, což je sice pokles oproti předchozímu roku, ale počet vykouřených cigaret na osobu vzrostl. PhDr. Ladislav Csémy varoval, že současná opatření nejsou dostatečně účinná v kontrole tabáku, což potvrzují údaje o úmrtnosti a prevalenci kouření. Na druhé straně je pozitivní trend poklesu kouření mezi dospívajícími od roku 2010.
Dopady kouření na veřejné zdraví
V České republice je přibližně 1,4 milionu denních kuřáků, což představuje významnou část populace. Podle statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z roku 2020 kouřilo 23 % dospělých, což je sice o 1,8 % méně než v roce 2019, avšak počet vykouřených cigaret za den se zvýšil z 11,3 na 12,7. Ladislav Csémy podotkl, že v současné době nejsou dostatečně účinná opatření v kontrole tabáku, což vyplývá také z dat o úmrtnosti nebo prevalenci kouření. Přesto je dobrou zprávou, že od roku 2010 klesá počet dospívajících kuřáků v ČR.
V Evropě se kouření podílí na roční mortalitě zhruba 16 %. Česká republika patří mezi země, ve kterých zemře v důsledku kouření přibližně 16–18 tisíc lidí ročně. Z tohoto počtu zemře v důsledku maligního onemocnění přibližně 6 tisíc lidí ročně, nejčastěji na rakovinu plic (necelých 5 tisíc lidí). Byť je kouření příčinou asi čtvrtiny všech onkologických onemocnění, nejvíce kuřáků umírá na srdeční infarkty a mozkové mrtvice, následují respirační onemocnění a další.
Tabákový kouř jako hlavní problém
Mezi hlavní rizika pro kuřáky patří právě tabákový kouř, který obsahuje asi stovku karcinogenů, z nichž 60 prokazatelně přispívá ke vzniku onkologických onemocnění. Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., uvedla, že zanechat kouření se vyplatí vždy, a to i po onkologické diagnóze, jelikož kouření mj. ovlivňuje celou řadu léků – například účinek chemoterapeutik se vlivem kouření snižuje až o 40 %.
Přednášející se zaměřili také na alkaloid nikotin. „Čím déle se problematikou zabývám, tím větší pochopení pro kuřáky mám. Existuje spousta lidí, kteří nejsou schopni přestat kouřit, a to kvůli nikotinu. Tito lidé by nejraději nekouřili, kdyby to šlo,“ řekla prof. Králíková, která dále zdůraznila, že nikotin mezi karcinogeny nepatří, je ale zodpovědný za vznik závislosti na tabáku.
Csémy popsal účinky nikotinu na stimulaci nikotinových receptorů v CNS (ovlivnění napětí, tenze a úzkosti, snížení pocitu hladu apod.) a vznik závislosti. Zmínil, že ze všech nejčastěji užívaných návykových látek je nikotin na prvním místě v síle závislosti, v míře intoxikace ale na místě posledním.
Elektronické cigarety představují nižší riziko
Jak ale zabránit zdravotním dopadům, které má kouření cigaret na svědomí? Přednášející se shodli, že nejméně rizikovou cestou jsou alternativní způsoby užívání nikotinu například ve formě tzv. snusu (žvýkacího tabáku), nikotinových sáčků nebo elektronických cigaret. Ve srovnání s kouřením tabáku se totiž jedná o modifikace méně škodlivé pro zdraví.
Velká pozornost byla věnována elektronickým cigaretám. Podle panelistů přinášejí zdravotní i ekonomické benefity, například snižují zdravotní rizika kouření cigaret až o 90 %. Pokud se využívají k odvykání kouření, jsou účinnější než produkty typu nicotin replacement therapy (nikotinové náplasti, žvýkačky či spreje). Panelisté se také zmínili o situaci s kouřením v severských zemích. Doc. MUDr. Ernest Groman, PhD., z vídeňské Lékařské univerzity přiblížil rozdíly v kouření ve Švédsku a v Rakousku, přičemž zhodnotil situaci v severské zemi mnohem příznivěji. Podle Gromana je možná příčina právě v alternativních způsobech užívání nikotinu, které jsou ve Švédsku rozšířeny již několik desítek let.
Netrestat, ale informovat
Jak ale motivovat kuřáky k přechodu k méně škodlivým formám kouření cigaret? Tradiční postupy založené na zvyšování cen, zdaňování, zákazech a trestání spotřebitelů cigaret mají již mizivé výsledky a kuřáci jsou vůči nim imunní. Podle Dr. Karla Erika Lunda z Norského institutu veřejného zdraví to vede akorát ke stigmatizaci kuřáků. Upozornil také, že v dnešní době se proměnil obraz typického kuřáka, ale strategie preventivních programů zůstávají nadále stejné.
Zatímco v minulosti bylo kouření cigaret spojeno s vyšším postavením ve společnosti, v současné době se stále více kuřáků řadí mezi nízkopříjmové a současná opatření (např. zvyšování cen cigaret) akorát zhoršují jejich životní situaci. Měli by být informování o existujících „zdravějších“ alternativách na trhu, které mohou konkurovat cigaretám. Čistý přínos na veřejné zdraví tak bude pozitivní,“ řekl na závěr Lund.