Závislost není jen otázkou drog. Její kořeny sahají mnohem hlouběji – do sociálního a ekonomického prostředí, v němž lidé žijí. Na mezinárodní konferenci AddictCZSK v Bratislavě o tom hovořili odborníci, kteří volají po zásadní změně přístupu k uživatelům nelegálních látek.
„Zdraví lidí neovlivňuje jen to, co dělají, ale i to, v jakém prostředí žijí. Bydlení, vzdělání, zaměstnání, sociální politiky – to vše hraje zásadní roli,“ upozornila Aileen O’Gorman, profesorka na University of the West of Scotland. Podle ní je naivní myslet si, že samotné omezování přístupu k drogám problém vyřeší. „Pokud lidem nedáme alternativu, jen je tlačíme do většího rizika,“ dodala.
Prohibice selhává, Evropa potřebuje nový přístup
Řečníci se shodli na tom, že represivní přístup nefunguje. Zatímco některé evropské země se snaží najít rovnováhu mezi represí a prevencí, jiné se posouvají k ještě přísnějším restrikcím, a právě tam rostou počty úmrtí spojených s drogami.
„Politika ve Velké Británii se odklonila od harm reduction a zaměřila se na abstinenci. Výsledkem je, že máme dnes jedny z nejvyšších úmrtností spojených s drogami v Evropě,“ vysvětlila O’Gorman.
V Česku a na Slovensku jsou čísla zatím výrazně nižší – 6 úmrtí na milion obyvatel v ČR, 5 na Slovensku. Naproti tomu ve Skotsku je to 240 úmrtí na milion obyvatel. „Otázkou ale je, zda se u vás úmrtí na drogy vykazují se stejnou intenzitou jako ve Velké Británii,“ dodala.
Podle O’Gorman je klíčové pochopit, že závislost není jen individuální problém, ale otázka sociálních podmínek. „V Británii se během posledních 15 let dramaticky snížila podpora lidí v sociální nouzi. Pokud ztratíte práci, přijít o bydlení je snadné. A když jste bez domova, je mnohem těžší se dostat ze závislosti,“ uvedla.
Slovensko zaostává v dostupnosti pomoci
Zatímco některé země posilují harm reduction služby, na Slovensku podle expertů chybí systémové propojení péče o problémové uživatele drog. Sabína Lužica Brédová z občanského sdružení PRIMA upozornila na neexistenci komplexního přístupu:
„Drogový trh se mění, přibývají nové psychoaktivní látky, ale naše legislativa stále umožňuje jen základní služby harm reduction. Tím se připravujeme o možnost efektivně reagovat na nové výzvy.“
Jedním z největších problémů je podle ní nedostupnost substituční léčby. „Lidé musí za léčbou cestovat desítky kilometrů a ve věznicích tato léčba prakticky neexistuje,“ uvedla. Problémem je také testování drog. Současné zákony nedovolují používat některé moderní metody detekce nebezpečných látek.
Pozitivní změna neznamená nutně abstinenci
Podle Dominiky Jašekové, ředitelky občanského sdružení Odyseus, je hlavním cílem harm reduction služeb jakákoli pozitivní změna v životě uživatele, která nemusí nutně znamenat úplnou abstinenci. „Když jsme v roce 1997 začali s výměnou injekčních stříkaček, primární cíl byl jednoduchý – zabránit šíření infekcí. Dnes je spektrum našich služeb mnohem širší,“ vysvětlila.
Organizace Odyseus se zaměřuje nejen na bezpečnější užívání drog, ale také na osvětu o rizicích spojených se sexuálním chováním. Mezi poskytované služby patří distribuce kondomů, testů na drogy a individuální poradenství.
„Testování umožňuje lidem zjistit, co skutečně užívají. Mnohdy si po testu užívání drogy rozmyslí nebo změní dávkování, což může zabránit předávkování,“ dodala Jašeková.
Dalším důležitým prvkem harm reduction služeb jsou komunitní centra, která nabízejí prostor pro individuální práci s uživateli drog. „Lidé bez domova k nám chodí nejen kvůli poradenství, ale i kvůli tomu, že u nás mají chvíli klid, kde je nikdo nevyhazuje,“ popsala Jašeková.
V posledních letech se rozvíjí i program osobní asistence, kdy pracovníci organizací doprovázejí uživatele drog do zdravotnických zařízení nebo na úřady. „Lidé s drogovou minulostí se často setkávají s diskriminací a neví, jak systém funguje. Proto jim asistence pomáhá,“ vysvětlila.
Co dál? Změnit přístup, ne jen zákony
Odborníci se shodli, že změna přístupu ke drogové problematice nespočívá jen ve změně legislativy, ale v celkové proměně systému. Stávající represivní opatření nefungují a Evropa potřebuje moderní a efektivní drogovou politiku, která nebude trestat, ale pomáhat.
„Nestačí říct lidem: přestaňte brát drogy. Pokud nebudou mít lepší podmínky k životu, budou v závislosti pokračovat. Potřebujeme systém, který nabízí smysluplné alternativy a dává lidem skutečnou šanci na změnu,“ uzavřela Aileen O’Gorman.
Potřebujeme méně restrikcí a více pomoci
Konference AddictCZSK ukázala, že represivní přístup k užívání drog nefunguje. Odborníci volají po změně zaměřené na prevenci, lepší dostupnost služeb a systémové propojení pomoci. Cílem není jen snižovat užívání drog, ale minimalizovat škody a nabídnout lidem reálné cesty ven ze závislosti.
Závislost není jen otázkou drog. Její kořeny sahají mnohem hlouběji – do sociálního a ekonomického prostředí, v němž lidé žijí. Na mezinárodní konferenci AddictCZSK v Bratislavě o tom hovořili odborníci, kteří volají po zásadní změně přístupu k uživatelům nelegálních látek.