Přeskočit na obsah

Opusťme prohibiční paradigma, cestou je harm reduction – Česko jako modelový příklad

Problematice závislostí je dlouhodobě věnována nedostatečná pozornost jak na úrovni členských států, tak na úrovni Evropské unie (EU). Přestože zdravotní a společenská zátěž spojená s nelegálními i legálními drogami je značná, věnovaly instituce EU v tomto volebním období závislostem nízkou pozornost a pokračovaly v politice, která je neúčinná. Nový mandát Evropského parlamentu (EP) a Evropské komise (EK) představuje klíčovou příležitost pro nápravu této situace a redefinici priorit.


Cílem tohoto memoranda je definovat výzvy, příležitosti a návrhy řešení racionální politiky závislostí v EU pro období 2024–2029. Memorandum apeluje na zvolené zástupce, aby při svém rozhodování vycházeli z ověřených vědeckých zdrojů, což umožní vytvořit moderní regulační rámec.

Česko jako modelový příklad

Česká republika postupně integrovala závislostní témata (legální a nelegální drogy, i nelátkové závislosti) do jedné politiky, což umožňuje efektivně sledovat relativní významnost a společenskou škodlivost jednotlivých fenoménů. Tento holistický přístup má významný vliv na racionální politiku v oblasti nelegálních drog a veřejného zdraví, včetně politiky v oblasti tabáku a alkoholu.

Od počátku 90. let minulého století je přístup harm reduction součástí české drogové politiky. Tento přístup minimalizuje nepříznivé zdravotní, ekonomické a sociální dopady spojené s legálními i nelegálními psychoaktivními látkami. Snižování rizik se v roce 2024 stalo oficiální politikou OSN. Česká závislostní politika je tedy moderní, komplexní a vědecky podložená, což činí Česko lídrem v této oblasti v EU.

Stávající nedostatky v přístupu EU

Pandemie COVID-19 a další globální problémy přinesly závislosti a drogovou politiku na úroveň EU. Klíčové je, aby instituce EU spolupracovaly s vládními aktéry, občanskou společností, nevládními organizacemi a experty, a aby jejich rozhodnutí byla založena na vědeckých důkazech.

Evropská komise však stále vychází z prohibičního paradigmatu „boje proti drogám“, jehož účinnost byla opakovaně zpochybněna. Výstupy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) a Europolu sice poskytují cenné poznatky, ale jsou poplatné této ideologii. Pro moderní politiku je třeba opustit zastaralé rámce a soustředit se na vědecky podložená data.

Sedm pilířů racionální politiky závislostí

  1. Evidence-based regulace: Regulace by měla vycházet z vědeckých poznatků a dat, nikoli z nepodložených veřejných názorů.
  2. Bezpečnost Evropy a právní stát: Prohibice posiluje nelegální trhy a kriminální struktury, což ohrožuje bezpečnost a právní stát.
  3. Základní svobody a lidská práva: Užívání psychoaktivních látek by nemělo být trestáno nepřiměřeně ve srovnání s legálními látkami jako alkohol.
  4. Snižování škod: Veřejnozdravotní koncept harm reduction by měl být hlavním principem regulace.
  5. Podpora prevence a léčby: Zajištění dostupnosti a financování léčby závislostí.
  6. Podpora výzkumu: Investice do výzkumu drogové a závislostní politiky a přizpůsobení strategií na základě vědeckých poznatků.
  7. Mezinárodní spolupráce: Reforma globální drogové politiky s důrazem na moderní a vědecky podložené přístupy.

Apel na europoslance

Apelujeme na kandidáty do Evropského parlamentu a nově zvolené europoslance, aby v nadcházejícím období zohlednili výše zmíněné body. Zvažte založení neformální skupiny v EP, která by se věnovala problematice závislostí a drogové politiky, čímž by se český model progresivní regulace látek a politiky v oblasti závislosti mohl lépe sdílet s ostatními členskými státy a institucemi EU.